Hospodářský objekt u vstupní věže

Na základě zjištěného (s využitím sdělení vedoucího archeologického průzkumu Mgr. Ivana Čižmáře) lze konstatovat, že sledovaný objekt vzniká někdy v období 1. poloviny 16. století. Jeho zbudování předcházela výrazná přestavba hradby, kdy na starší, jižní část, která zřejmě končila u dnešní příčné zdi mezi místnostmi B a C, navázal další, nově budovaný, přímý úsek, směřující k severu.

Situace před přestavbou byla zde zřejmě složitější, jak prokazuje zjištěné pokračování starší hradby za jižní líc příčky mezi B a C. Je pravděpodobné, že součástí staré hradby je zmíněná, široká příčka, uzavírající tuto část areálu na severní straně. Další pokračování východní zdi může být pozůstatkem věže, či bašty, zabezpečující nároží hradního jádra. Tato hypotéza se však zakládá pouze na existenci předmětného střepu zdiva, bez znalosti průběhu základů, ukrytých dnes pod mocnou vrstvou suti.

Po vybudování severní části hradby (tedy po rozšíření ohrazeného areálu dále k severu) je z vnitřní straně k hradbě přiložen nový, částečně podsklepený objekt hospodářského charakteru. Jeho součástí je poměrně subtilní obvodová zeď (cca 70cm) a dvojice příček (mezi A a B a mezi B a C). Rozsah objektu směrem k severu zatím není znám (tato část nebyla předmětem archeologické sondáže a nad terén zde nevystupuje zdivo). Objekt byl přízemní, obvodové zdivo bylo poměrně mělce založeno (dle sdělení Mgr. I. Čižmáře), kromě jižní části, která byla podsklepena. Sklep byl kryt trámovým stropem (dochovány kapsy po pěti trámech) a osvětlen okénkem od západu (z okénka se zachoval dovnitř se prudce svažující bankál a průběh vně se zužujících špalet; vnější vyústění a překlady jsou dílem nedávných záchranných prací). Původní vstup do místnosti se nezachoval. Je možné, že s původním řešením souvisí i silně poškozený vstup do pozdější místnosti C a jižní vstup.

Pouze teoreticky můžeme předpokládat, že objekt byl přízemní a kryla jej střecha pultového sklonu, opřená o hradební zeď (mohla souviset se zastřešením hradebního ochozu).

Je pravděpodobné, že popsaný objekt byl záhy poškozen požárem. Pro tuto událost mohou svědčit propálené partie vnitřního průčelí hradby, do kterých byla následně vysekána lůžka pro klenbu nově zřízené chodbičky, zpřístupňující rozšířené sklepní prostory. Nové sklepy byly dodatečně vyhloubeny v rozsahu místností B a C. U sklepa B je tato situace zcela zřejmá i na zcela odlišném utváření líců příčky mezi starším sklepem A a B. Nový sklep byl vyhlouben a jeho jižní stěnu tvořila rubová, nelícovaná stěna; ta byla nyní opatřena lícem, ve kterém se nachází poměrně velké množství druhotně použitých kamenných kvádrů, prokládaných cihlami.Protější, severní stěna sklepa byla tvořena vnitřním lícem staré hradby; k ní byla přiložena subtilní klenební přizdívka. Prostor byl zaklenut valenou klenbou (její dochované paty jsou kompletně cihelné). Západní stěnu nového sklepa nemohla ze statických důvodů tvořit původní obvodová zeď. Kvůli jejímu mělkému založení byla zeď sklepa posunuta k východu a v prostoru mezi oběma konstrukcemi zůstaly dochovány téměř neporušené archeologické vrstvy ze 14. a 15. století (dle sdělení Mgr. I. Čižmáře). Ve staré obvodové zdi byl prorazen drobný, větrací průduch. Nový sklep B byl přístupný dveřmi od jihu, z prostoru úzké chodbičky, která zaujala východní část staršího sklepa. Zbylá část staršího sklepa (místnost A), byla přístupná od východu dveřmi, původně umístěnými v dřevěné zárubni (dochovaný otisk v maltě). Podobně byl budován i sklep C, který však byl přístupný schodišťovou šíjí přímo od západu. Tento sklep byl pravděpodobně zastropen trámovým stropem (v dochovaných a odkrytých stěnách nejsou stopy po nasazení klenby).

V přízemí se nacházely místnosti, jejichž stěny byly pokryty kvalitní omítkou s vápennými ličkami.

V další fázi dochází k úpravám, ze kterých dovedeme rozlišit pouze náhradu dřevěných zárubní vstupu do místnosti A maltovou úpravou (zřejmě došlo k odstranění dveří se zárubní a sklep byl nadále přístupný volným otvorem).

Podle výsledků archeologické sondáže byly všechny sklepní prostory zaplněny jednorázově sutí s úlomky keramiky ze 17./18. století (sdělení Mgr. I. Čižmáře). Je tedy pravděpodobné, že ještě před opuštěním hradu byly sklepy zasypány a používáno bylo pouze přízemí.

Tato úprava pravděpodobně uzavřela stavební dějiny objektu, který pak v průběhu 18. století následoval osud celého hradu – tedy opuštění a rozebírání na stavební materiál.

Tab. č. I. – půdorysné schéma hradního jádra; barevně je vyznačena zkoumaná část objektu, písmena označují jednotlivé prostory dle textu.

Tab. č. II. – půdorys sklepů zkoumané části objektu s vyznačením předpokládaného stáří zdiva: 1 – zdivo staré hradby (14.-15.století), 2 – prodloužení hradby (16. století – 1. fáze), 3 – nejstarší konstrukce objektu (16.století – 2. fáze), 4 – přestavba objektu (16. století – 3. fáze).

Tab. č. III. – půdorys přízemí zkoumané části objektu s vyznačením předpokládaného stáří zdiva (legenda – viz Tab. č. II.).

Počet návštěv:    

Copyright © 2014 - hrad Lukov
design & program by VP