PhDr. Jiří Kohoutek, CSc., archeolog, historik a kamarád

Narodil se 30.července 1952 ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově. Po ukončení Základní devítileté školy absolvoval ve svém rodném městě v letech 1968 -1972 gymnázium. V letech 1972-1977 vystudoval archeologii a historii se zaměřením na středověkou archeologii v Brně na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, nyní Masarykově univerzitě. Již na studiích se seznámil se svou ženou Janou, která studovala rovněž archeologii a historii a mají spolu dceru Petru. Ještě jako student univerzity nastoupil v roce 1976 do Oblastního muzea jihovýchodní Moravy v Gottwaldově.

První z jeho nejznámějších výzkumů byly vykopávky na královském hradě Brumově nad Vlárským průsmykem v letech 1977-1982, kde nalezl mimo jiné dle jeho slov jeden ze svých "životních objevů" - románský tympanon královského hradu znázorňující symboliku Krista - vinné listy a díky tomuto objevu datoval středověké osídlení jihovýchodní Moravy již do první čtvrtiny 13. století a následkem tohoto nálezu bylo započato se systematickým výzkumem středověkých hradů v tomto regionu. Následoval průzkum 15 dalších hradů ve Vizovických a Hostýnských vrších (1983-1987). Nejvýznamnější z nich byl původně královský hrad Lukov v Hostýnských vrších, který zkoumal v letech 1983-1992. Výsledky své výzkumné archeologické práce, jež podstatně doplnila nebo opravila historii regionu známou dosud jen z písemných pramenů, shrnul v monografii „Hrady jihovýchodní Moravy“ vydané v roce 1995 nakladatelstvím Archa. Již navždy budou hrady Brumov a Lukov spojeny s jeho jménem.

V letech 1990-1992 pracoval v Archeologickém ústavu Československé akademie věd v Brně. Od roku 1993 pracoval až do roku 2007 v Ústavu archeologické památkové péče v Brně, jehož detašované pracoviště na hradě v Malenovicích řídil, kdy probíhaly záchranné práce v oblasti střední a východní Moravy, např. výzkum Horního náměstí v Přerově, Hradiska v Olomouci, hradu Sovince a hradu Helfštýna. Věnoval náročným záchranným výzkumům na lokalitách ohrožených stavební činností. Velké výzkumy řídil v Malenovicích - Mezicestí v letech 1999-2003, na Chmelín u Kvítkovic /nyní součást Otrokovic/ v letech 2004 -2005.

V letech 2005-2007 proběhly objevy slovanských depotů - železných předmětů na vrcholu nejvyšší hory Vizovických vrchů Klášťov /753 m.n.m/ u obce Vysoké Pole, který se stal zároveň Jirkovou "labutí písní". Jiří Kohoutek se na základě těchto objevů domníval, že hora sloužila jako slovanské obětiště a byla jednou z nejvýznamnějších slovanských lokalit ve střední Evropě.

Jirka Kohoutek byl osobností velmi charismatickou a extrovertní, ale kdo ho měl možnost blíže poznat, věděl, že je zároveň člověkem velmi lidským, kamarádským a citlivým. Za své názory, o kterých byl přesvědčen, že jsou správné, se dokázal přít "do krve". V práci byl vždy precizní a své úkoly si velmi svědomitě plnil a totéž žádal po svých podřízených. Zároveň ale vždy dokázal kamarádským způsobem své podřízené zaujmout pro společnou práci. Vynikal darem poznávat a obklopovat se lidmi podobných zájmů a díky své vlastnosti nadchnout je pro společnou věc. Byl jedním z posledních renesančních lidí dnešní doby. Jeho obrovský přehled v historii, architektuře ohromoval. Dokázal vždy ocenit úsilí a práci jiných lidí a jeho schopnost pro spravedlnost byla pověstná. Byl znamenitým vypravěčem, jeho sdělení byla uchvacující a i sebenudnější příběh z jeho úst zněl poutavě. Schopnosti vyprávět se naplno projevily v jeho přednáškovém talentu, kde dokázal strhnout svou rétorikou každého posluchače.

Počet návštěv:    

Copyright © 2014 - hrad Lukov
design & program by VP