V roce 1724 za 202.000 zlatých koupil lukovské panství od zadluženého barona Rotala Jan Bedřich hradě Seilern-Aspang.

Tím se začala psát historie rodu, který se do dějin Lukova zapsal nejdelší nití. Bez nadsázky se dá říci, že čím byl pro Zlín rod Baťů, tím byli pro Lukov Seilernové. Za 221 let svého působení se nesmazatelně zapsali do lukovské historie. Postupně zde vybudovali kostel, faru, rozlehlý velkostatek, školu, mateřskou školu, chudobinec, sirotčinec či nemocnici. Bohužel hradní objekt na rozkvět panství doplatil. Šlechta o něj ztratila zájem a stal se jen zdrojem levného materiálu pro stavby v podhradí.

Teprve vdova po Josefu Seilernovi Terezie Lažanská v letech 1941 – 1942 stála u zrodu snah o záchranu hradu a postupnou konzervaci zřícenin. Bohužel probíhající 2. světová válka aktivity na delší čas zastavila.

Terezie Lažanská s Josefem hr. Seilern-Aspang
(fotografie z roku 1912)